Digitální transformace státu je komplexní a zásadní proměna státní správy a samospráv i myšlení o tom, jak by stát měl fungovat. Proměna těžkopádně fungující veřejné správy k veřejné správě 21. století: moderní, sloužící a zjednodušující život v první řadě občanům, efektivní a transparentní. Chceme proklientsky a občansky orientovaný stát, který přizpůsobuje své fungování nejen potřebám veřejné správy, ale především potřebám občanů, kterým důvěřuje a kteří mohou důvěřovat jemu.
Spojujeme neziskové organizace, experty, úředníky, politiky, podnikatele a občany, abychom se o to společně zasadili. A jaké překážky společně musíme překonat?
Chybějící politická prioritizace
Stát nelze efektivně a rychle digitalizovat, pokud se nejedná o politickou prioritu na úrovni předsedy vlády, místopředsedy vlády či alespoň prioritního ministerstva.
O co usilujeme: V novém volební období bude digitální transformace mezi top prioritami vlády, odpovědnost za ni převezme přímo premiér nebo místopředseda vlády. Bude patřit mezi prioritní oblasti v programovém prohlášení a vláda bude podnikat aktivní kroky na exekutivní i legislativní úrovni. Parlament bude digitalizační legislativu nadále podporovat a aktivně prosazovat potřebné úpravy.
Přetrvávající rezortismus a nedostatky v koordinaci a řízení
Přetrvávající resortismus se projevuje se zejména nekoordinovanými a nekoncepčními postupy v potřebě digitální transformace, nedostatečnou provázaností politik mezi jednotlivými rezorty, často také v nízké úrovni vzájemného sdílení dat a informací mezi jednotlivými resorty.
O co usilujeme: Centrální autorita se stane tahounem digitální transformace, bude mít silnou politickou podporu, pravomoce i zdroje a bude respektována napříč státní správou. Stane se hlavním koordinačním orgánem, který bude mít na starosti vizi, strategii, definici základních standardů a postupů. Při decentralizované realizaci bude klíčovým partnerem úřadů - bude poskytovat své know–how a aktivně podporovat sdílení zkušeností napříč státní správou.
Zastaralá a komplikovaná legislativa
Současná legislativa komplikuje digitální transformaci, a to jak z hlediska norem upravujících legislativní rámec digitální transformace, tak legislativy upravující výkon agend.
O co usilujeme: Státní správa má přehled o svých agendách a jednotlivých procesech, může analyzovat jejich fungování a navrhovat jejich zlepšení. Legislativa podporuje zjednodušování a automatizaci procesů, je sjednocená, jednodušší, definuje pojmy, minimální standardy, jasně určuje kompetence a umožňuje flexibilnější postupy. Nově vznikající legislativa je vždy ve shodě se Zásadami digitálně přívětivé legislativy.
Nekvalitní personální politika
Státní správě chybí dostatek kvalitních expertů (nejen pro oblast IT) pro podporu digitální transformací státu. Práce ve státní správě není pro experty atraktivní finančním ohodnocením ani pracovní kulturou a státní správa není k potenciálním kvalitním uchazečům dostatečně vstřícná.
O co usilujeme: Státní správa dokáže pružně reagovat na personální potřeby, které jsou nezbytné pro úspěšnou digitální transformaci a dokáže být dostatečně atraktivním zaměstnavatelem pro nováčky, zkušené úředníky i experty mimo veřejnou správu. Talentovaní úředníci jsou systematicky podporováni pro další rozvoj. Státní správa systematicky pěstuje motivující pracovní prostředí pro všechny své zaměstnance.
Neefektivní spolupráce (zadávání a řešení) zadavatelů s dodavateli IT
Stát má omezené kompetence pro vedení IT projektů. Převažuje „waterfall“ přístup, projekty jsou často zastaralé s nevyhovující architekturou, dlouhodobé, zakázky velké a vedou k vendor lock-inu.
O co usilujeme: Digitální projekty jsou řízeny moderně se zaměřením na uživatele, zakázky jsou rozdělovány na menší části a vyvíjeny v souladu s agilním způsobem řízení. Státní správa směřuje k servisně orientované architektuře a podporuje otevřená řešení (systémy i data), která omezuje závislost na jednom dodavateli (tzv. vendor lock-in). Státní správa systematicky buduje a posiluje kompetence úředníků, které jsou klíčové pro realizaci úspěšných veřejných zakázek.
Nadekvátní financování ICT infrastruktury
Stát podceňuje financování IT infrastruktury a dlouhodobě na ni nevyčleňuje dostatečné množství zdrojů a financí. Jako každá transformace, i ta digitální, vyžaduje investice a strategickou finanční podporu, která je nejen promítnuta do sestavování rozpočtu ČR, ale i do tvorby dotačních programů a dalších rozvojových fondů.
O co usilujeme: Veřejná správa pravidelně investuje do nových digitálních technologií, do kritické a další ICT infrastruktury státu. Vedle investicí do nových technologií veřejná správa investuje do výzkumu, vzdělávání a robustní analýzy aktuálních potřeb. Následující období je příležitostí pro reformu veřejných rozpočtů a zajištění tak nutných zdrojů, které digitální transformaci umožní realizovat. Stát promítá potřeby pro úspěšnou digitální transformaci do veřejných rozpočtů, dotačních programů, rozvojových fondů a další participativní a otevřené mechanismy rozvoje.
Nedostupnost nebo nedostatečné využití dat
Politiky jsou častěji vytvářeny na základě pravidel politického PR a bez doložených faktů a poznání. Vládnutí je i nadále netransparentní a neadresné. K automatizaci dochází jen velmi pomalu a zpravidla úspěšně jen tam, kde je k technologiím blíže z podstaty typu agendy dané instituce, ve které se tak děje.
O co usilujeme: Výkon veřejné správy a samosprávy je řízen daty, včetně politik, které z popisu výkonu funkce navrhují a plní. „Úřady“ se zabývají analýzou a správou dat s důrazem na jejich otevírání a kvalitu. Stát vytváří takové byrokratické prostředí, které vyžaduje kvalitní data a kvalitní datovou analýzu a odpovídající infrastrukturu pro správu a výměnu dat mezi stakeholdery včetně businessu a občanské společnosti. Občan má státem garantovaný přístup k datům, která jsou důkazní páteří pro státem navrhované politiky. Stát a jeho úředníci dbají na kvalitu dat.
Chybějící kompetence úředníků a jejich systematický rozvoj
Digitální transformace vyžaduje od úředníků nové způsoby práce a know-how. Státní správa však jejich kompetence nedostatečně rozvíjí.
O co usilujeme: Státní správa své zaměstnance systematicky vzdělává v oblastech relevantních pro digitální transformaci, rozvíjí jejich znalosti a podporuje sdílení know-how. Proaktivně zajišťuje kvalitní pracovní prostředí, reaguje pružně na potřeby svých zaměstnanců a je otevřena zájemcům o zaměstnání mimo veřejnou správu.
Zastaralá pracovní kultura, která nepodporuje inovace a změny
Prostředí veřejné správy je velmi statické, odolné změnám a úředníci nejsou systematicky podporováni pro rozvoj a inovace.
O co usilujeme: Státní správa systematicky pěstuje pracovní kulturu a vytváří bezpečný prostor k rozvoji a inovacím. Podporuje výměnu zkušeností a dobré praxe mezi úředníky, motivuje úředníky v kontinuálním vylepšování služeb státu. Úředníci se pravidelně vzdělávají a získávají zkušenosti i mimo veřejnou správou.
Nedostatečně systematická komunikace a osvěta
Státní správa nedostatečně komunikuje svůj pokrok, úspěchy a výstupy digitální transformace pro občany. Často jsou sdíleny jen skrze politické reprezentanty, hlavně v průběhu volebního období. Taková komunikace je nedůvěryhodná nebo nesrozumitelná, k mnoha občanům se vůbec nedostane.
O co usilujeme: Státní správa systematicky a pravidelně komunikuje průběžné pokroky v realizaci strategie v oblasti digitální transformace. Srozumitelně vysvětluje a pozitivně motivuje občany Česka k pravidelnému využívání elektronických řešení komunikace se státem. Stát aktivně naslouchá a pracuje se zpětnou vazbou od občanů, kontinuálně služby pro občany vylepšuje.
