Digitální transformace státu je komplexní a zásadní proměna státní správy a samospráv i myšlení o tom, jak by stát měl fungovat. Proměna těžkopádně fungující veřejné správy k veřejné správě 21. století: moderní, sloužící a zjednodušující život v první řadě občanům, efektivní a transparentní. Chceme proklientsky a občansky orientovaný stát, který přizpůsobuje své fungování nejen potřebám veřejné správy, ale především potřebám občanů, kterým důvěřuje a kteří mohou důvěřovat jemu. Spojujeme neziskové organizace, experty, úředníky, politiky, podnikatele a občany, abychom se o to společně zasadili. A jaké překážky společně musíme překonat?
Chybějící politická prioritizace
Stát nelze efektivně a rychle digitalizovat, pokud nejde o politickou prioritu na úrovni předsedy vlády, místopředsedy vlády či alespoň prioritního ministerstva.
V probíhajícím volebním období došlo k formálnímu naplnění bodu prostřednictvím ustavení funkce místopředsedy vlády pro digitalizaci: šlo však spíše o koordinační roli bez adekvátních exekutivních pravomocí (např. nemožnost zastavit digitalizační projekt jiného resortu).
O co usilujeme: V příštím volebním období bude digitální transformace mezi top prioritami vlády, odpovědnost za ni převezme přímo premiér nebo místopředseda vlády, přičemž ten bude mít adekvátní exekutivní pravomoci s tím spojené. Bude patřit mezi prioritní oblasti v programovém prohlášení a vláda bude podnikat aktivní kroky na exekutivní i legislativní úrovni. Parlament bude digitalizační legislativu nadále podporovat a aktivně prosazovat potřebné úpravy.
Posilování role DIA a spolupráce mezi resorty
Vítáme vznik Digitální a informační agentury (DIA). Pro naplnění jejího potenciálu po vzoru zahraniční dobré praxe je třeba pokračovat v nasazeném úsilí. Současně je třeba posilovat postavení DIA v systému veřejné správy tak, ať je vítaným partnerem pro všechny resorty.
O co usilujeme: DIA má nadále silnou politickou podporu, pravomoce i zdroje a je respektována napříč státní správou, tak aby byla hlavním koordinačním orgánem, který má na starosti vizi, strategii, definici základních standardů a postupů. Při decentralizované realizaci je klíčovým partnerem úřadů – poskytuje své know–how a aktivně podporuje sdílení zkušeností napříč státní správou.
Zastaralá a komplikovaná legislativa
Současná legislativa komplikuje digitální transformaci, a to jak z hlediska norem upravujících legislativní rámec digitální transformace, tak legislativy upravující výkon agend. Zároveň je třeba na legislativu navazovat adekvátní metodickou podporou při její implementaci.
O co usilujeme: Státní správa má přehled o svých agendách a jednotlivých procesech, může analyzovat jejich fungování a navrhovat jejich zlepšení. Legislativa podporuje zjednodušování a automatizaci procesů, je sjednocená, jednodušší, definuje pojmy, minimální standardy, jasně určuje kompetence a umožňuje flexibilnější postupy. Nově vznikající legislativa je vždy ve shodě se Zásadami digitálně přívětivé legislativy a shoda s těmito zásadami se posuzuje už na úrovni věcného záměru nového zákona či novely zákona a toto posouzení se stane součástí hodnocení dopadů RIA. Současně dochází k průběžnému upravování stávající legislativy tak, aby rovněž odpovídala Zásadám.
Legislativou to nekončí: je zásadní, aby na ni navazovala adekvátní metodická podpora tak, aby zasažené subjekty byly schopny skutečné změny vyplývající z legislativy efektivně implementovat.
Nedostatečná práce s talentem, odměňováním a kulturou (neatraktivní finanční ohodnocení a kultura)
Státní správě chybí dostatek kvalitních expertů (nejen pro oblast IT) pro podporu digitální transformací státu. Práce ve státní správě není pro experty atraktivní finančním ohodnocením ani pracovní kulturou a státní správa není k potenciálním kvalitním uchazečům dostatečně vstřícná.
O co usilujeme: Státní správa dokáže pružně reagovat na personální potřeby, které jsou nezbytné pro úspěšnou digitální transformaci a dokáže být dostatečně atraktivním zaměstnavatelem pro nováčky, zkušené úředníky i experty mimo veřejnou správu.
Státní správa systematicky investuje do interních kapacit na úkor dražšího outsourcování externích kapacit zvenku.
Talentovaní úředníci jsou systematicky podporováni pro další rozvoj. Státní správa systematicky pěstuje motivující pracovní prostředí pro všechny své zaměstnance. Ve státní správě je systematicky kultivována kultura „fail fast“, kde chybovat je přirozenou součástí inovačních procesů. Současně je posilován ownership projektů úředníky, přičemž úspěšný ownership je odměňován.
Neefektivní spolupráce (zadávání a řešení) zadavatelů s dodavateli IT
Stát by měl využít metodiky, zkušenosti a kompetence pro vývoj informačních systémů, které jsou dnes již běžně dostupné v soukromém a korporátním sektoru. Od definice záměru po spuštění systému do provozu často uběhne mnoho let. Za tak dlouhou dobu, stát jako zadavatel dostává zastaralé a těžkopádné řešení, které neodpovídá požadavkům na moderní řešení. Zároveň tím vzniká závislostní postavení zadavatele na konkrétním dodavateli či technologii (tzv. vendor lock-in).
O co usilujeme: Zadávací řízení, výběr dodavatele i dodávku digitálních projektů s důrazem na udržitelný, hospodárný, efektivní a uživatelsky přívětivý produkt či službu. Iterativní vývoj, prioritizace klíčových funkcionalit a jednotná architektura v souladu s agilním přístupem zásadně zefektivní budoucí provoz a omezí závislost na konkrétních dodavatelích a technologiích . Státní správa směřuje k servisně orientované moderní architektuře a podporuje otevřená systémová i datová řešení, čímž omezuje riziko vendor lock-inu. Klíčovým prvkem je systematické budování a posilování kompetencí úředníků, které jsou klíčové pro realizaci veřejných zakázek.
Proměna financování digitální transformace
Digitální transformace je financována projektově, zpravidla skrze granty, s čímž souvisí je spojena velká byrokracie a nízká akceschopnost. Je třeba se soustředit na investice do lidí a zajistit dlouhodobé financování pro klíčové aktivity, které v digitální transformaci významně posunou Česko kupředu.
O co usilujeme: Veřejná správa pravidelně investuje do nových digitálních technologií, do kritické a další ICT infrastruktury státu. Vedle investicí do nových technologií veřejná správa investuje do výzkumu, vzdělávání a robustní analýzy aktuálních potřeb.. Stát promítá potřeby pro úspěšnou digitální transformaci do veřejných rozpočtů, dotačních programů, rozvojových fondů a další participativní a otevřené mechanismy rozvoje.
Ministerstvo financí pracuje strategicky jako finanční ředitelství, které umožňuje a podporuje flexibilní rozhodování a financování klíčových projektů s dlouhodobou návratností.
Nedostupnost nebo nedostatečné využití dat
Vítáme posun v budování kapacit pro sběr dat: ty je třeba nejen udržovat, ale navyšovat a zejména skutečně využívat.
Politiky jsou nadále často vytvářeny na základě pravidel politického PR a bez doložených faktů a poznání. Vládnutí je i nadále netransparentní a neadresné. K automatizaci dochází jen velmi pomalu a zpravidla úspěšně jen tam, kde je k technologiím blíže z podstaty typu agendy dané instituce, ve které se tak děje.
O co usilujeme: Výkon veřejné správy a samosprávy je řízen daty, včetně politik, které z popisu výkonu funkce navrhují a plní. „Úřady“ se zabývají analýzou a správou dat s důrazem na jejich otevírání a kvalitu. Stát vytváří takové byrokratické prostředí, které vyžaduje kvalitní data a kvalitní datovou analýzu a odpovídající infrastrukturu pro správu a výměnu dat mezi stakeholdery včetně businessu a občanské společnosti. Občan má státem garantovaný přístup k datům, která jsou důkazní páteří pro státem navrhované politiky. Stát a jeho úředníci dbají na kvalitu dat.
Nedostatečně systematická komunikace a osvěta
Státní správa nedostatečně komunikuje výsledky a úspěchy digitální transformace občanům. Pokroky bývají sdíleny převážně skrze politické reprezentanty, často v období voleb, což působí nedůvěryhodně nebo nesrozumitelně, a k mnoha občanům se informace ani nedostanou.
O co usilujeme: Pravidelná a srozumitelná komunikace pokroků v oblasti digitální transformace, a to způsobem, který občany motivuje k využívání digitálních nástrojů ve styku se státem. Chceme, aby stát aktivně naslouchal občanům, sbíral obousměrnou zpětnou vazbu a spolupracoval s dalšími partnery, kteří občanům poskytují podporu (např. veřejné knihovny). Cílem je vylepšovat služby průběžně podle uživatelských zkušeností a budovat vzájemnou důvěru mezi občany a státní správou.
Kvalita a efektivita
V České republice chybí systematické měření kvality a efektivity digitalizace veřejné správy. Bez reálných dat o uživatelských potřebách a překážkách na straně státu nelze plně vyhodnotit, zda digitální služby odpovídají očekáváním občanů a jejich každodenním potřebám.
O co usilujeme: Cílem je, aby veřejná správa měla k dispozici data o potřebách uživatelů, podrobnou analýzu překážek bránících kvalitní digitalizaci, metriky pro objektivní měření kvality digitálních služeb a přehled aktivit s největším dopadem na kvalitu služeb. Díky těmto nástrojům bude veřejná správa schopna pravidelně a systematicky měřit kvalitu digitálních služeb napříč celou státní správou a implementovat projekty, které měřitelně zvýší kvalitu digitálních služeb napříč celou státní správou a implementovat projekty, které měřitelně zvýší kvalitu a efektivitu digitálních služeb pro občany i další uživatele.
Kybernetická bezpečnost
Česká republika čelí stále narůstajícím kybernetickým hrozbám, proto je nezbytné zajistit, aby v kritické infrastruktuře působily pouze společnosti a technologie, které neohrožují národní bezpečnost. Je nutné zajistit důslednou kontrolu dodavatelských řetězců, zejména pro klíčové informační a komunikační systémy a minimalizovat riziko kompromitace bezpečnosti v oblastech s vysokou strategickou hodnotou pro státní infrastrukturu.
O co usilujeme: Udržení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jako klíčového orgánu státní správy odpovědného za ochranu kybernetického prostoru. NÚKIB by měl nadále plnit svou regulační roli a zachovat pravomoci, které mu umožňují vydávat opatření na ochranu a bezpečnost kritické infrastruktury České republiky.
Stát bude podporovat osvětu a vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti mezi občany a institucemi. Schopnost občanů a institucí rozpoznat kybernetické hrozby přispívá k budování kyberneticky odolné společnosti a je zásadní pro udržení stability a bezpečnosti v digitálním prostoru.
